|
| |
|
|
Měření velmi nízkých teplot
Mráz, Dominik ; Harabiš, Vratislav (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zaobírá měřením velmi nízké teploty, respektive popisem jednotlivých senzorů teploty, jejich přesností, rozsahem teplot a linearitou přenosu. Věnuje se především problematice využití těchto senzorů v kryoaplikacích. Dále obsahuje blokový diagram navrhnutého měřícího systému s popisem jednotlivých bloků. Obsahuje také vlastní návrh schématu včetně popisu funkce, hodnot součástek a jejich zdůvodnění. V závěru práce je navíc popsána realizace teplotního senzoru včetně metody testování.
|
|
|
Design of a Non-Resonant General Purpose Sample Holder for Terahertz Electron Paramagnetic Resonance Spectroscopy
Martínek, Tomáš ; Sojka, Zbigniew (oponent) ; Neugebauer, Petr (vedoucí práce)
The aim of this diploma thesis is to design dedicated sample holders for a high-frequency electron paramagnetic resonance spectroscopy. The main task deals with the development of a user-friendly and fast locking system for connection between microwave waveguide and a sample holder. Two types of sample holders are designed one for loading multiple samples and one for single crystal rotation. Thanks to loading up to 6 samples the overall measurement time is estimated to be reduced more than twice. In the case of the single crystal rotator based on the precise piezoelectric rotator with resistive encoder a milliradian, precision is provided. Both sample holders are designed in such a way that the full automatization can be applied in the measurement.
|
|
|
Měření velmi nízkých teplot (do -160 stupňů C)
Vlček, Josef ; Rampl, Ivan (oponent) ; Chmelař, Milan (vedoucí práce)
Semestrální práce se zabývá měřením nízkých teplot (do -160 stupňů Celsia). Práce popisuje nejprve základy kryoterapie a jejího technického řešení. Dále se zabývá teoretickým rozborem různých metod měření teplot v požadovaném rozsahu, tzn. Rozdělením snímačů a popisem jejich funkce, ale i případných předností a nedostatků. Cílem práce je vyhodnocení vhodnosti jednotlivých senzorů a doporučení konkrétního senzoru pro praktickou realizaci teploměru.
|
|
|
Jak rostliny vnímají chlad: omická analýza
Karšulinová, Daniela
Rostliny mírného podnebí si vyvinuly sofistikované mechanismy umožňující jejich přežití v mrazových podmínkách. Tento proces je označován jako chladová aklimatizace. Porozumění chladovému aklimatizačnímu procesu je velmi důležité z hlediska zajištění výnosu a kvality biomasy hospodářských plodin. Tato práce s názvem: “Jak rostliny vnímají chlad: omická analýza” se zabývá procesem chladové aklimatizace, a to především úlohou světla a vybraných fotoreceptorů v tomto procesu. V experimentální části byla využita mutantní linie (UVR8 linie12-monomer) modelového organismu Arabidopsis thaliana, která má částečně aktivovanou signální dráhu UV-B záření a linie kontrolní (Ws-4). Tyto linie byly vystaveny účinkům chladu a UV-B záření. Bylo tak učiněno za účelem studia interakce signální dráhy chladu a UV-B záření. Prostřednictvím LC-MS profilování proteomu bylo identifikováno více než 6000 proteinů, z nichž 3472 mělo signifikantně pozměněnou abundanci. Dále byla provedena analýza lipidomu s využitím TLC. Proteomická analýza odhalila zvýšenou abundanci biosyntetických proteinů kyseliny jasmonové, na jejichž základě byl navrhnut validační experiment s exogenní aplikací kyseliny methyljasmonové.
|
|
| |
|
| |
|
|
Design of a Non-Resonant General Purpose Sample Holder for Terahertz Electron Paramagnetic Resonance Spectroscopy
Martínek, Tomáš ; Sojka, Zbigniew (oponent) ; Neugebauer, Petr (vedoucí práce)
The aim of this diploma thesis is to design dedicated sample holders for a high-frequency electron paramagnetic resonance spectroscopy. The main task deals with the development of a user-friendly and fast locking system for connection between microwave waveguide and a sample holder. Two types of sample holders are designed one for loading multiple samples and one for single crystal rotation. Thanks to loading up to 6 samples the overall measurement time is estimated to be reduced more than twice. In the case of the single crystal rotator based on the precise piezoelectric rotator with resistive encoder a milliradian, precision is provided. Both sample holders are designed in such a way that the full automatization can be applied in the measurement.
|
|
|
Využití antistresové látky pro minimalizaci dopadu stresorů na produkci zahradních plodin
Nosálková, Monika ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda existují fyziologické rozdíly mezi vybranými genotypy papriky roční a působení nízkých teplot, na počátku ontogenetického vývoje. Dalším cílem práce bylo zjistit, jak reagují rostliny papriky roční na aplikaci antistresové látky Atonic a stanovit nejvhodnější fyziologické ukazatele odolnosti k nízkým teplotám.
Paprika roční se řadí mezi teplomilné plodiny, pro které je teplotní optimum 22 - 25 °C přes den a 18 - 20 °C přes noc. Papriky se vysazují na polní stanoviště již v době, kdy se mohou vyskytnout přízemní mrazíky. Ty mohou způsobit fyziologické změny v rostlině či dokonce zapříčinit její usmrcení.
Pro pokus byly vybrány tři odrůdy papriky roční: Amy, Eva a Lydia. Rostliny byly rozděleny do dvou základních variant na kontrolní rostliny a stresované. Dále byla každá z těchto variant ještě rozdělena na rostliny bez aplikace Atonicu a rostliny s aplikací Atonicu na počátku vegetativního růstu (6. den působení stresu). Kontrolní rostliny byly pěstovány při teplotách 20 °C a stresované rostliny byly přesunuty do klimaboxu s teplotou 5 °C přes den i přes noc. Tato teplota se může vyskytnout po začátku vysazení paprik na venkovní stanoviště.
Ve dvoudenních intervalech byl sledován obsah prolinu v listech papriky roční a relativní výtok elektrolytu u všech odrůd použitých v této práci. Ze získaných výsledků lze konstatovat, že akumulace prolinu byla nejvyšší u odrůdy Lydia ve stresované variantě s použitím přípravku Atonic a nejnižší obsah prolinu byl sledován u odrůdy Amy v kontrolní variantě. Dále bylo zjištěno, že ontogenetický vývoj rostliny má vliv na akumulaci prolinu a relativní výtok elektrolytu od počátku měření. Nejvyšší relativní výtok elektrolytu byl naměřen u odrůdy Lydia ve stresované variantě a nejnižší relativní výtok elektrolytu byl sledován u odrůdy Amy v kontrolní variantě. Z uvedených výsledků lze potvrdit stanovené hypotézy.
|
|
|
Změny v obsahu prolinu a relativního výtoku elektrolytů vybraných genotypů máků v závislosti na působení nízkou teplotou
Kudrna, Jiří ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Orsák, Matyáš (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo studium vlivu nízké teploty (mrazové) na obsah prolinu a relativní výtok elektrolytů u vybraného sortimentu odrůd máku setého. Do experimentu bylo zařazeno 18 odrůd máku s různými obsahy morfinu. Osivo sledovaných odrůd máku bylo dodáno z GB Oseva Pro s r.o., o.z. VÚO Opava a z firmy Český mák.
Rostliny vybraných genotypů byly vysety do nádob o velikosti 7,5x7,5 cm. Jako pěstební medium byla zvolena směs zahradního substrátu A s křemičitým pískem v poměru 2:1. Rostliny byly pěstovány v řízených podmínkách klimaboxu Conviron E8. Před zahájením experimentu byla teplota ve dne 10 °C a v noci 5 °C. Světelný režim byl 13 hodin světla a 11 hodin tmy. Maximální hodnota ozářenosti byla 800 micromol. Experiment byl zahájen ve fázi přízemní růžice listů. V této vývojové fázi byly rostliny vystaveny mrazové teplotě (-5 oC) v noci a chladovým teplotám (10 oC) ve dne. Po týdnu byly rostliny regenerovány po dobu 1 týdne při 5 oC v noci a 10 oC ve dne.
U všech rostlin probíhalo ve dvoudenních intervalech měření hodnot koncentrace prolinu po vystavení rostlin stresu. Ve stejných intervalech jako prolin jsme měřili hodnoty relativního výtoku elektrolytu (Rel %). Ze získaných výsledků vyplývá, že vlivem působení nízké teploty dochází u jarních odrůd máku ke zvýšení hladiny prolinu. Kontrolní ozimá odrůda Zeno vykazuje stabilně vysoký obsah prolinu (693,33 microg.g-1)v porovnání s jarními odrůdami máku. Po regeneraci došlo u odrůd Lazur, Opál, Buddha, Korneuburger Weisser, Aplaus, Major, Sokol a Zeno ke snížení obsahu prolinu vlivem působení vyšší teploty. U odrůd Orfeus, Tatranský, Opex, Orbis, Maraton, Florián, Marianne a Albín bylo naopak zaznamenáno zvýšení obsahu prolinu. Koncentrace prolinu u odrůd Postomi a Akvarel zůstaly nezměněné. Hodnoty relativního výtoku elektrolytů se zvyšovaly s délkou působení nízké teploty na sledované rostliny. Nejnižší průměrné poškození membrány bylo po působení nízké teploty zaznamenáno u odrůdy Zeno (23,53 %). V případě jarních odrůd bylo nejnižší poškození membrány stanoveno u odrůdy Korneuburger Weisser (44,88 %) a naopak nejvyšší u odrůdy Orfeus (53,15 %). Byla prokázána rozdílná reakce jednotlivých odrůd máku na nízkou teplotu. Nejcitlivějšími na nízkou teplotu byly odrůdy Orfeus, Postomi, Akvarel, Orbis, Sokol a Marianne. Jako méně citlivé na stres, způsobený nízkou teplotou, se jeví jarní odrůdy máku Opex, Buddha, Korneuburger Weisser, a Albín.
|
host ::
RSS.